Vysoce funkční kovová součást oděvu, která jako spínací špendlík - jímž de facto byla - spojovala jeho jednotlivé součásti. Jejich význam tkví především v tom, že jako předměty podléhající silně dobovému vkusu a módním změnám jsou silně chronologicky citlivé.

Podle jejich vývojové řady lze sestavit chronologické schéma a datovat s jejich pomocí i další archeologické nálezy; umožňují tak detailní třídění doby laténské a datování jednotlivých vývojových stupňů: počátky keltského osidlení na Moravě charakterizují tzv. certoské spony a spony s ptačí hlavičkou (z českého území tomuto období náležejí atraktivní maskovité spony); pro starší dobu laténskou jsou typické spony s volnou patkou - nejdříve tzv. spony duchcovské s uzlíkem na patce, nazvané podle velkého pokladu bronzových spon a náramků nalezeného v duchcovském vřídle, či spony münsingenské s různě zdobeným terčem na patce, nazvané podle velké nekropole ve Švýcarsku, posléze spony s velkou kuličkou na patce. Od nich pak vede přímý vývoj ke sponám spojené konstrukce, kde patka je připojena pevně k lučíku; tyto spony jsou příznačné pro období středního laténu. Mezi sponami nejmladšího, pozdně laténského období lze jmenovat různé typy spony s rámcovým zachycovačem. Většina spon je provedena v bronzu, kovu zlatého lesku, časté jsou však i spony železné, jejichž výzdoba za bronzovými v ničem nezaostává a jejichž materiál svým charakterem připomínal stříbro. Ve starším období snad je možno vidět větší oblibu bronzu u jemných spon v ženských garniturách, kdežto robustnější spony mužů byly železné, v mladším období se tento rozdíl stírá a obliba železných spon vzrůstá.





Bronzová spona s velkou kuličkou na patce, Moravský Krumlov



Bronzová spona, Púchovské hradisko "Požaha" u Nového Jičína