V seriálu článků popíšu vše, co jsem během uplynulého roku zjistil o českých Keltech. Něco, co už je běžně známé, ale i věci, které ještě nebyly nikde publikovány, dalo by se říci, že jde o objevy.

Bylo pěkné přijít na kloub věcem kolem Slavníkovců. Ale ihned jsem cítil, že to nestačí. Kde se vzala v Česku taková odlišnost charakterů, takový rozpor mezi podlým, sobeckým a dost primitivním Boleslavem - Přemyslovci a tak noblesními, bohémskými a přece vyspělými, jak kulturně tak ekonomicky, a vlastně i duchovně - Slavníky?

Potěšen úspěchem jsem měl zase chuť do dalšího bádání. Je hezké vědět, že jsme potomci tak dávných a slavných předků, ale všechno se zdá být příliš dávné. Jako kdyby dnes z tajemného odkazu nic nezbylo. Žádný spis, žádná fotka, ani jazyk, nic hmatatelného, jen báje a pověsti.

Potěšen výsledky jsem měl odvahu se začíst do starých básní a legend, s tím, že na základě předchozích poznatků mohu nalézt a poskládat z bájí střípky pravdy.

Nacházíme se konečně před zlomovým rokem 0. Dnes již víme, že Tuatha De Danann, v té době již známí jako Bojové, jen tak z Bohemie nezmizeli. Přesto ale nějaká katastrofa donutila Boje opustit svá opida a už se do nich nevrátit. Některá opida byla evidentně opuštěna ve spěchu, soudě podle bohatých nálezů i cenných předmětů ze zlata.

Našim strašidelným Bójům se v Česku začalo dařit čím dál tím lépe. Začaly se stavět vesnice, a dokonce hrady. Dostáváme se do doby popsané v pověstech a to přímo ke Krokovi.

Bylo tedy všechno z této doby ztraceno? Jak Keltové říkali, neexistují jatka taková, aby nikdo nepřežil. Vždy alespoň jeden člověk přežije, aby mohl dát svědectví. I my máme dnes svědky - stačí se podívat na materiál mnoha našich hradů. Všimněte si, že často u základů je několik vrstev zdiva z velkých dobře pravoúhle opracovaných kvádrů.

I. Hledání nového domova
Mezi 7. a 6. stoletím př. n. l. se seskupení sídel na severu Apeninského poloostrova stalo součástí kultury Etrusků. Kraj se pomalu proměňoval, a území se postupně stalo organizovaným etruským městským centrem, které začalo hrát mezi sídly v údolí Pádu významnou úlohu - na místě dnešní Bologne vznikla bohatá etruská Felsina.

II. Jak se Bójové dostali do Itálie
Podle římského historika Tita Livia Keltové přišli v několika skupinách. Ty překračovaly Alpy postupně jedna za druhou, a také různými směry. Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená „vysoké horstvo“. Belovesus, který celý přesun zahájil, měl s sebou pouze Insubry, kteří byli v Itálii první.

III. Zánik Galie Předalpské a archeologické nálezy
Území Bójů, jejichž populace byla podle historických zdrojů rozdělena na 112 kmenů, se v Předalpské Galii táhlo směrem na západ až k Parmě, směrem na východ se dotýkalo starobylé cesty Utis (Montone nebo Ronco Bidente) a směrem na sever dosahovalo až k Pádu.

Čeští archeologové objevili při vykopávkách ve středním Bulharsku poklad a sponu duchcovského typu.

aneb několik odstavců o ženském oděvu v barbarské Evropě.

Oppidum - latinský název pro město. Název je také používán i pro velká keltská sídliště, která vznikala v keltském světě ve 2. a 1. století př. Kr.

Seminární práce na katedře archeologie FF MU v Brně, Daniel Novák, 1998