Jmenuje se podle sídliště Chlopice v Malopolsku a pohřebiště Veselé u Piešťan.

Profesor Jiří Svoboda (52) z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně je přinejmenším evropskou "špičkou" na starší dobu kamennou. V posledních pětadvaceti letech nechyběl u žádné významnější archeologické vykopávky z této doby. Jeho současné výzkumy v Dolních Věstonicích a Předmostí u Přerova mění hypotézy vědců o životě pravěkých lovců mamutů. Zdroj: Rozhovor - Hospodářské noviny - Víkend 28/2006 Hospodářské noviny Autor: Petr Melničuk

Doba kamenná představuje nejdelší období vývoje lidstva, začíná zhruba 500 000 let před naším letopočtem a končí zhruba 2 000 let př. n. l.

= pozní doba kamenná - jedná se o časové období mezi 4 400/4 000 až 2 200/2 000 let před Kr. V eneolitu došlo k nástupu nových hospodářských vymožeností.

Název je podle Jevišovice-Starý zámek na jihozápadní Moravě. Jevišovická kultura trvala nejspíše mezi lety 3 000 - 2 700 před Kr. a zanikla pravděpodobně po nástupu nového lidu se zvoncovými poháry.

Pojmenování podle pohřebiště Jordanów Slaski v polském Slezsku.

Období zhruba mezi roky 3 000 až 2 800 před Kr.

Jmenuje se podle města Cham v Horní Falci (Německo). Z tohoto místa se chamská kultura rozšířila asi na přelomu staršího a středního eneolitu do Čech.

Kanelovaná keramika - období 3 400 až 3 000/2 900 před Kr.

Jak to vlastně bylo s vyhynutím mamutů? Tato otázka trápí vědce stále, vznikají nové a nové teorie a která může být ta správná?

Mladší doba kamenná - z řečtiny neos=nový, mladý; lithos=kámen - období nástupu zemědělské civilizace.

Jmenuje se podle hrazeného sídliště u Lengyelu v jižním Maďarsku a na našem území byla mezi roky cca 4 800 až 4 200 před Kr.

Období je pojmenované podle lokality Brno-Bohunice, Červený kopec; původní název szeletien levalloiské facie, bohunický typ.