Keltoi 1994-2017

slovanEncyklopedie Slovanů

Pohansko připomíná slávu Velkomoravské říše

Nejvýznamnější etapu vývoje starých Slovanů na našem území představuje takzvaná střední doba hradištní, také nazývaná jako doba velkomoravská (rámcově deváté a první polovina desátého století). V tomto období dochází na území střední Evropy ke vzniku prvního politického útvaru západních Slovanů.

Jeho vývoj provází všeobecný rozkvět v mnoha oblastech lidské činnosti, včetně politických ambicích a společenské organizace. Tomu předcházel proces sjednocování slovanských kmenů, do jejich čela se postavila slavná dynastie Mojmírovců, jejichž postavení se upevnilo zejména po připojení nitranského knížectví okolo roku 830.
Dynamika dějinných událostí Velkomoravské říše byla často ovlivňována i vztahy s mocným západním sousedem – Franckou říší.
Zcela specifickou roli v rámci společenského, kulturního a politického vývoje velkomoravského období zaujímá křesťanství. Ke Slovanům „učení Kristovo" pronikalo již dříve, zejména prostřednictvím různých misií ze západního prostředí, avšak až ve Velkomoravské říši došlo k rozsáhlé christianizaci a rozvoji církevní organizace.
Po polovině devátého století za vlády knížete Rostislava byly také podniknuté kroky k politické emancipaci prostřednictvím vzniku místní církevní organizace. Nejprve byla žádost o vyslání biskupa předložena papeži Mikuláši I.
Po neúspěchu jednání se Rostislav obrátil na byzantského císaře Michala III. Ten nakonec vyslal okolo roku 863 na Moravu učené bratry Cyrila a Metoděje. Do staroslověnštiny byly přeloženy některé pasáže bible a bylo vytvořeno nové písmo – hlaholice. Snaha o emancipaci církevní správy však vyvolala nepřátelství ze strany Východofrancké říše a jejího vládce Ludvíka Němce. Následný vojenský konflikt vyústil v porážku Rostislava a jeho slib věrnosti.
Pobyt „věrozvěstů" je však spojovaný nejen s rozvojem v duchovní, ale také v dalších oblastech. Pravděpodobně spolu s nimi přišly na území Velké Moravy skupiny specialistů různých oborů z prostředí Byzantské říše, jejichž působení mohlo mít vliv na utváření celkového charakteru velkomoravské kultury.
Základ mocenské struktury Velkomoravské říše tvořila hradiska, v rámci nichž archeologie raného středověku rozlišuje různé typy na základě jejich charakteru a funkcí. Nejvýše v hierarchii stojí nížinná hradiska zakládána v rámci údolních niv významných vodních toků. Ta představovala těžiště politické moci, sídla velkomoravských elit a centra řemesel a obchodu.
Na Břeclavsku se nachází jedno z nejvýznamnějších velkomoravských hradisek na Pohansku u Břeclavi. V prostředí tehdejší říční krajiny dolního toku řeky Dyje vznikla významná opevněná aglomerace s dvorcovým uspořádáním, sídlem místních politických elit a rozlehlými předhradími.
V této lokalitě již více než půl století probíhají systematické výzkumy Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity, které přináší nové poznatky o životě starých Slovanů.
Unikátní postavení mezi velkomoravskými hradišti zaujímá rozsáhlá aglomerace dlouhodobě zkoumaná Archeologickým ústavem Akademie věd Brno u Mikulčic na Hodonínsku. Kromě velkého objemu zjištěné obytné architektury zde archeologové nalezli přes deset kamenných kostelů, v jejichž okolí se nacházela rozsáhlá kostrová pohřebiště. Nalezené součásti hrobové výbavy poskytly četné doklady vysoké úrovně tehdejších řemesel. Například při výrobě velkomoravského šperku byly používány techniky, které je dodnes problematické rekonstruovat.
Díky specifickým podmínkám přírodního prostředí údolních niv byly nalezeny také četné artefakty a zbytky stavebních konstrukcí zhotovené ze dřeva. Při výzkumu říčních ramen, která obklopovala centrální opevněnou akropoli, se mimo jiné našly celkově dochované čluny vydlabané z kmene stromů.
Zánik mocenských struktur Velkomoravské říše byl způsobený na počátku desátého století vojenskými střety s kočovnými Maďary, kteří se do prostoru Karpatské kotliny dostali v období přelomu devátého a desátého století. Těžiště vývoje se poté postupně přesouvá do oblasti České kotliny a pod otěže tamních dynastií.
MAREK VLACH, Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

Zdroj: Břeclavský deník

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Pohansko

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo