Na základně našich přátel ze sdružení Villa Nova Uhřínov
Pátek 24. února 1995 - Shluk byl stanoven na autobusovém nádraží u Dřeváku v 16 hodin. Krátce nato přijel autobus, v kterém bylo pouze devatenáct cestujících. Asi po dvou hodinách jízdy jsme se ocitli na místě našeho pobytu, v Uhřínově v Orlických horách. První dvě noci jsme měli strávit v bývalé škole v jedné místnosti, kde jsme si museli topit v kamnech dřevem. Tento pokoj se proměnil v jedno velké letiště. Večer začalo dost hustě sněžit a ráno hory vypadly zcela jinak.
Sobota 25. února 1995 - Ráno jsme vstávali v osm hodin. Potom, když jsme snědli snídani, šli jsme se projít po okolí, především na pozemek Villa Nova, kde se staví středověký skanzen. Po návratu jsme si připravili oběd a po polední siestě jsme na letišti hráli několik her. Největší úspěch měla hra Pepíčku pípni, kdy se u některých soubojů strhl silný boj. Pak se také hrála hra, kdy si každý z klobouku vytáhl zvíře a pak ve tmě měl vyhledat za pomoci vydávaných zvuků svého dvojníka. Největší úspěch sklidil Radek Turko, který při této hře vysloužil svoji novou přezdívku, která se ujala. Nemohl si vzpomenout, jak dělá kráva a tak dělal "bua bua". Od této chvíle se mu začalo přezdívat Bue. Pak si několik jednotlivců házelo míčkem po místnosti, bohužel se to Bizimu vymklo z ruky a jednu tabuli vysklil…
Neděle 26. února 1995 - ráno jsme opět vstávali na osmou hodinu, Bizi odstranil střepy a začalo se s úklidem a dávání do původního stavu, protože jsme se měli stěhovat do pětiset metrů vzdálené bývalé hospody, předělané na ubytovnu. K dispozici jsme dostali dva pokoje, do jednoho se nastěhovali ti starší a do druhého ti mladší. V obou pokojích byly popsané stropy a stěny různými nápisy.
Stavba domu byla sama o sobě dost zajímavá - dalo se v ní zabloudit… Názvy místností byly také zvláštní: vé-cé, očistec, ďůra, spálňa, štáb, apod. To ještě nebylo vše. Topit se zde muselo v kotli, který byl umístěn ve sklepě. Jak to viděl vašek Klain, kterého poslal Vašek Horák přiložit? "Vašku vezmi si gumáky", "Mám kanady", "To asi nebude stačit, je tam poněkud vlhko". Byla to pravda, posledních šest metrů ke kotli se muselo přebrodit 20-60 cm hlubokou louží, která sahala od zdi ke zdi. Těch 60 cm bylo v místech děr a ty byly zrádné. Dřevo leželo ve vodě a bylo dost mokrý. V domě byli ještě další čtyři lidi, kteří zde prováděli opravy.
Pondělí 27. února 1995 - Hlavním bodem dne měla být návštěva Rychnovského muzea, kde jsme měli navštívit depozitář. Vašek Horák nás dvakrát naložil do auta a odvezl na autobus. Autobusem pak do Rychnova n. K., kde nás čekalo nemilé překvapení, protože pan Dragoun nebyl přítomen, a tak nás do depozitáře ani nepustili. A tak jsme se vypravili zpět, opět namačkáni v autě. Děvčata se zabývala provázky a David Pán vymyslel novou hlášku - vrtulovatě.
Úterý 28. únor 1995 - Ráno jsme vstávali v osm hodin. Radek Patrný vzal Lucky na exkursi do sklepa, aby se tam podívali. Bohužel Lucka Juhaňáková si na schodech zvrtla kotník a nemohla pořádně chodit. Přes den s e v jídelně tvořily různé nádoby, každý se snažil je vytvořit podle ofocených originálů. Ale vždy to vypadalo jinak. Večer se ve společenské místnosti hrály hry, např. kompot, Tágo, ale hlavně hra zvaná Stromeček. Radek Patrný vybral dva dobrovolníky, Vaška Klaina a Láďu Habáska. Ti dostali pouze jeden úkol - obléknout na sebe co nejvíce věcí. Když oba přišli zpět, vyvolali velký ohlas. Děvčata zmizela pro foťáky a místností létaly blesky. Oba se na střídačku svlékali a počítalo se kolik má oblečení. Oba měli shodou okolností stejný počet. Poslední foto bylo pouze s jedním základním oděvem. Důsledkem této hry byl ale fakt, že málokdo mohl najít své věci…
Středa 1.března 1995 - Ráno se vstávalo skoro v poledne, z důvodu, že rohlíky se přivezou k snídani na desátou. Po obědě jsme šli na krátkou procházku a pak se opět tvořily nádoby. V Katce Rubešové se objevil talent.
Čtvrtek 2. března 1995 - Vstávání opět po desáté hodině, krátká procházka. Po večeři dorazili Vašek Horák s Tomášem Linhartem a uviděli značný nepořádek, který se Vaškovi vůbec nelíbil. Večer byl ve znamení her, např. za pomoci scének si připravit film či pohádku, aby ti ostatní hádali. Například byli Tři veteráni, Tomáš Linhart skákal do zdi (trošku přeťal odhad a do hlavy se skutečně praštil…), apod.
Pátek 3. března 1995 - Poslední den této akce již tradičně probíhal ve znamení úklidu a balení. Když bylo sbaleno a po obědě, šli jsme na krátkou procházku. Autobus dorazil na půl třetí a po dvou hodinách jsme byli opět v Mladé Boleslavi.
Seznam účastníků: Martin Michale, Jirka Prokop, Petr Havelka, Lucka Juhaňáková, Láďa Habásko, Vašek Klain, David Pán, Radek Patrný, Jitka Poláková, Lucka Suchardová, Martina Hejlová, Jana Pánová, Katka Košvancová, Tomáš Pařík, Katka Rubešová, Radek Sluka, Ota Šefl, Míša Šimková, Tomáš Linhart a Vašek Horák.