Po stopách Keltů v Plzeňském kraji

Pátrat po Keltech v našem kraji znamená přenést se do doby přibližně před dvěma a půl tisíci lety. To se tu objevuje kmen Bójů, který postupně proniká do hlubokých hvozdů Gabréta hylé – Šumavy, Bavorského a Českého lesa. V keltských jazycích to prý znamenalo Les kozorohů nebo také Ovčí hory. Vydejte se tedy s námi do míst, která nejsou tolik známá, zato jsou o to více tajemná. A začít můžeme například jedním z nejvýše položených hradišť v Čechách – Sedlem u Sušice.

Hradiště Sedlo
Jedno z nejvýše položených hradišť v Čechách (902 m n. m.) zaujímá dva nestejně vysoké vrcholy a sedlo mezi nimi. Hradiště dosahuje rozlohy bezmála jednoho hektaru. Jeho základ tvoří skalní stěny, srázy propojené mohutným kamenným valem, místy až 13 metrů širokým a z vnější strany až 10 metrů vysokým. Celková délka opevnění přesahuje 900 metrů. Menší archeologické výzkumy zjistily, že hradiště bylo vybudováno kolem 10. stol. př. n. l. a nejvíce nálezů je z období 2.–1. stol. př. n. l., to je v době osídlení Kelty. Výchozím místem na Sedlo může být Sušice, trasa měří 8 km.

Obří hrad
Předpokládá se, že nejde o obvyklé opevnění, ale o ohrazení posvátného místa. Tomu nasvědčuje fakt, že z vnitřního areálu kamenných valů nepocházejí obvyklé archeologické nálezy střepin nádob, kovových či skleněných předmětů a běžných kuchyňských odpadků, například kostí. Tato interpretace se opírá i o zprávu, kterou zaznamenal Gaius Julius Caesar ve svých „Zápiscích o válce galské“, že kněží a soudci Keltů, Druidové, „v určitou dobu roční zasedají … na posvátném místě …, kterýžto kraj se pokládá za střed Gallie.“ Obří hrad leží na rozhraní Plzeňského a Jihočeského kraje, nad údolím říčky Losenice nedaleko Popelné. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené – celkem asi 10 km).

Ostatní hradiště a opevnění

Horní hradiště – hradba se zachovaným valem vysokým v průměru asi 1 metr. Dobře dostupné z Plasů.

Hradiště Malechovská hůrka – obehnané dvěma dosud zachovanými prstenci kamenných valů, dlouhými 250 a 360 m a vysokými místy až 4 metry, z doby asi 700 let př. n. l., výchozím místem je obec Dolany.

Hradiště Radná (nebo Pustý zámek) – Akropole opevněná hliněným valem s dřevěnou konstrukcí a příkopem. Výchozím místem je obec Břasná.

Hradiště Holý vrch (Ovčí vrch, Spálený vrch) – opevněná plocha o rozloze cca 4 ha, val je místy vysoký až 4 metry, dostupné je z Chrásti, v městské části Zábělá odbočka vlevo, lesní cestou po naučné lesnické stezce.

Magické a megalitické památky

Maxovská svatyně – na trase Česká Kubice – Všeruby je uprostřed vesnice Maxov místo dávné druidské svatyně – stávala uprostřed čtyř lip, přibližně v místě, kde dnes stojí kříž.

Vrch Slunečná – severovýchodně od Prášil – výstup je náročný pro velké množství velkých balvanů a prohlubní – nedaleko vrcholu je seskupení kamenů s energetickým bodem, Keltům dobře známé.
Žihelské kameny – jedná se o přírodní atraktivitu, leč málo známou. Dostanete se sem ze Žihle po silnici k rozcestníku, přes železniční přejezd po žluté značce vzhůru po silnici kolem útvarů Dědek, Bába. Pak odbočíte na 500 m vzdálenou Uhlířskou louku, kde uvidíte shluk kamenů. Po 1 km dorazíte k Obětišti, kam dojdete po červené značce směrem ke Sklárně. Celková délka výletu je asi 12–14 km, 3–4 hod. chůze.

Rýžování zlata
Keltské rýžování dokládá nedávný nález několika střípků keltské keramiky z jihovýchodního cípu Kašperských Hor. Dokladem keltské těžby zlata v horním Pootaví je pak nález zlatých keltských mincí u Kašperských Hor a Sušice (tzv. zlatý Statér mušlovitého typu, osminka a třetinka, z 2.–1. stol. př. n. l.). V Podmoklech na Rokycansku byly nalezeny také zlaté keltské mince v bronzovém kotli (12. června 1771). Na místě nálezu je dnes malý pomníček s rokem 1771. Poklad obsahoval mince o celkové váze cca 42,5 kg zlata! Valná většina pokladu byla přetavena na jiné mince, především tereziánské a fürstenberské dukáty.

Tipy na výlet

Pěší i cyklo: Prášily, Gsenget (historický kámen Marie Terezie), Zlatý Stolec, Laka jezero, Bývalá Hůrka (Ábelova kaple), Vysoké Lávky (19 km).

Hauswaldská kaple: Místo nedaleko Srní je opět přístupné veřejnosti včetně vozíčkářů. Cesta sem vede ze Srní po modré značce a dále po naučné stezce.

Modravský menhir: Výchozím bodem je parkoviště na Modravě, odtud vpravo k rozcestí a dále po modré značce k Modravskému potoku, po silničce dál a asi po hodině volnější chůze (zhruba 4 km) cesta přejde po železném mostku na druhou stranu potoka a po zhruba dvě stě metrech jste u cíle.

Archeopark Prášily: Mapuje tajemný národ Keltů, žijící na území Čech od 6. do 1. stol. př. n. l. To vše se snaží oživit, provést rekonstrukce jejich života a ukázat je návštěvníkům akcí nebo přímo v rekonstruované keltské vesničce. Více o životě Keltů najdete na Boiohaemum.cz a Keltove.cz.

Německý keltský skanzen Gabreta

Zdroj: www.kampocesku.cz