1415 Upálení Jana Husa

Dne 6. července 1415 Kostnický koncil, kde byl Jan Hus držen od 28. listopadu 1414 ve vazbě, prohlásil českého kazatele za kacíře a odevzdal jej světské moci k upálení.

Římský král Zikmund oznámil 30. října 1414 svolání obecného koncilu k 1. listopadu 1414 k vyřešení církevních reforem. Mezi řešenou problematiku patřila i Husova pře s církví. Hus odjížděl do Kostnice s nadějí, že účastníky koncilu přesvědčí o svých názorech na nápravu. Hus, vědom si nebezpečí, které mu zde hrozilo, dorazil s doprovodem do Kostnice 3. listopadu. Pod záminkou porady byl 28. listopadu vylákán, zatčen a uvězněn. Zikmund, který přijel na koncil před vánoci se sice snažil Husa osvobodit, ale marně. Do samotného procesu nemohl jako světská osoba zasahovat, neboť se jednalo zcela o církevní záležitost.
Jiskra naděje na Husovo osvobození zhasla 25. března 1415. kdy byl převezen na hrad Gottlieben. Zde byl držen v tuhém žaláři až do 5. června, byl vyčerpaný a nemocný. Byl převezen do kostnického františkánského kláštera, v jehož refektáři se Jan Hus dočkal ve dnech 5.,7. a 8. června veřejného slyšení před koncilem. Jeho názory byly ale prohlášeny za kacířské a Hus vyzván, aby se podrobil autoritě koncilu.
Plenární zasedání koncilu 6. července 1415 v kostnické katedrále odsoudilo Jana Husa jako zatvrzelého kacíře a vydalo jej světské moci k potrestání. V chrámu poté proběhlo teatrální odsvěcení, byl zbaven všech vnějších atributů kněžské osoby (částí kněžského oděvu a tonzury). Na hlavu mu byla položena papírová koruna pokreslená třemi ďábli, kteří se perou o duši a popsána nápisem "Tento jest arcikacíř". V potupném průvodu kráčel Jan Hus na předměstskou louku, připoután ke kůlu, obložen svazkami dříví a po nepřijaté výzvě k odvolání a upálen. jeho popel byl rozptýlen do Rýna.