Výlet za Germány 8

Tajemné znaky
Runy - máme 24 základních znaků odvozených od našich sousedů - Etrusků (runa = tajemství). Tyto znaky v sobě ukrývají především kouzelnou moc. Jejich úkolem je vnuknout meči sílu, ochránit posvátné místo, přinést štěstí a nebo i prokletí.
Víte, že používáme znaky zvané runy? Určitě jste je již někdy viděli. Slouží především ke kultovním záležitostem - magii a náboženství. Vyskytují se převážně na zbraních, nástrojích, kamenných památnících, na ozdobách, na hřebenech a amuletech. Uvedu příklad - na hřeben si napíši jenom slovo hřeben a už se jedná o kouzelný prostředek, který dodá mému hřebenu posvěcení nebo čarovnou moc.
Hudební nástroje
Nemáme tak široký výběr hudebních nástrojů jako vy, ale při slavnostech jsou zapotřebí. Používáme např. luru, to je něco jako váš lesní roh, který může být dlouhý až metr. Jiným důležitým nástrojem je dřevěný buben. Také ještě používáme píšťaly, flétny, lyry a harfy.
Velkou vážnost má také zpěv. Zpíváme nejen písně čarovné, válečné, hrdinské a pohřební, ale i veselé.
Zábava a hry
K družné zábavě patří nejen pitky a zpěv, ale i hra v kostky a také známe několik her na šachovnici. Házíme různými kostkami a prozradím Vám, že hra v kostky má velké kouzlo a rádi se ji poddáme s velkým zápalem a vytrvalostí. Naše hrací kostky jsou zhotoveny např. z plochých kotoučů, skla, kamene, kostí nebo jantaru a mají buď protáhlý nebo čtvercový tvar.
Nemoci
Každý ví co to je být nemocný. My neznáme nemocnice a lékaře, ale léčba nemocného se odehrává především v oblasti kouzel a čar. Je to z důvodu, že si myslíme, že nemoc je poselstvím démonů. Proto se snažíme si zlého ducha usmiřovat obětinami. To dělá především šaman, který k tomu využívá kouzelnou moc rostlin a bylinek. Nemocný bylinky buď požívá ve formě čaje, šťávy nebo kaše, jindy se pouze přiloží na tělo nebo se vdechuje kouř či výpary. Dokážeme ošetřit i zlomeniny jejím znehybněním.
Smrt
Narození a smrt - dvě skutečnosti, které jsou neodmyslitelně vedle sebe. Jeden se rodí a jiný právě umírá. Koloběh života, který si nedokážeme vysvětlit, proto jim přisuzujeme magickou hodnotu. Věříme, že kdokoliv z nás zemře, je stále mezi námi a žije posmrtným životem. Mrtvý se svým tělem odebírá na "onen svět" a proto potřebuje vše jako za života pozemského. Z tohoto důvodu je do hrobu podle jeho společenského postavení dávána výbava, např. potraviny, oděv, zbraně a ozdoby. A jak vypadá takový smuteční obřad? Jsou dvě možnosti, buď je zemřelý spálen na hranici nebo je pohřben do hrobky. Nejprve první varianta - spálení. Představte si hranici, na kterou je uložen zemřelý, vedle jsou položeny milodary, včetně znehodnocených zbraní a celé je to podpáleno. Popel je potom uložen do hliněné urny a ta do hrobové jámy. Druhá varianta - pohřbívání nespálených těl je využíván především pro vyšší vrstvu společnosti. Jedná se tzv. knížecí hroby. Zde je velmi bohatá výbava, má hrobovou kostru z dřeva nebo kamene a nad ní je navršena mohyla z kamenů a hlíny. K těmto zemřelým se dávalo do " výbavy " kromě masa a nápojů jeho ozdoby, kompletní oděv včetně opasku, nože, nůžky a také toaletní potřeby - pinzetu, lžičku k čištění uší, břitvu, atd. Ukládání zbraní se různí - většinou byly opět znehodnoceny. Jedinečnou zvláštností je vkládání zlaté mince do úst zemřelého...