Kounovské kamenné řady

Na rozhraní lounského a rakovnického okresu mezi obcemi Kounov, Nečemice, Pnětluky a Domoušice, nedaleko Domoušic, na náhorní plošině Rovina (kóta 526 m) 1,7 km severo-východně od obce Kounov, se ve smíšeném lese nacházejí pravidelné řady menších balvanů z křemenců, křemitých pískovců a slepenců - tzv. "Kounovské kamenné řady".

Svým uspořádáním připomínají slavné řady menhirů v bretaňském Carnacu. První popsal tyto kamenné řady v roce 1934 kounovský učitel A. Patejdl. V roce 1987 zde byla otevřena naučná stezka, která měří cca 2 km a má 11 zastávek. Začíná za nádražím ČD Mutějovice u silnice směrem na Kounov - asi 300 m západním směrem od nádraží poblíž osamělého stavení (snad bývalé hájovny).
Vydal jsem se na tato místa jedné březnové neděle 2002, abych zastihl lokalitu ještě předjarní, než se kameny skryjí v podrostu. Počasí však fotografování příliš nepřálo, bylo pod mrakem…
Stoupal jsem mírným svahem lesem od silnice po značené stezce. Brzy jsem měl před sebou menší sráz s obnaženým odložím opuky v zářivě žlutobílých tenkých plátcích. Po pár desítkách metrů pochodu po hraně srázu pak malý opukový lom. Nad ním se již rozkládá Rovina. Šel jsem dál, a za chvíli na mne začaly vykukovat první malé kameny…
Existuje zde 14 téměř úplných řad, několik poměrně zachovalých. Řady měří 200 - 300 m, nejdelší 350 m. V jižní části se nacházejí zbytky nejméně dvou dalších kamenných řad. Celý komplex se rozkládá na ploše asi 11 ha. Současný stav lokality není již původní- řada kamenů byla již v průběhu věků odstraněna, velkou škodu způsobily lesní práce v nedávné době. Škoda.

Stezka mne dovedla až na lesní cestu. Zde, poblíž altánku, se ocitáme přímo ve středu zbylých řad. Je zvláštní v lesním tichu pozorovat nepravidelné šiky kamenů různých tvarů a velikostí ztrácet se v dáli. Fotím první obrázek, hladím jeden z kamenů, a přemítám, k čemu tato zvláštní stavba mohla sloužit…
V roce 1973 zde prováděli mladí astronomové - členové Kosmického klubu Rokycany výzkum. Bylo nalezeno asi 2.239 kamenů různých velikostí - od 0,2 m do cca 1 m. Balvany jsou vysoké kolem 80 cm a méně. Řady jsou situovány téměř přesně v SJ směru. Nepodařilo se však zatím zjistit přesné stáří těchto řad ani jejich skutečný účel. Ani archeologický výzkum v roce 1976, ani nedávná pylová analýza, nepřinesly rozluštění tajemství. Existuje několik hypotéz o skutečném významu těchto řad. Keltské závodiště? Pochybuji. Rozdělení deputátních políček z doby mnohem pozdější? Příliš úzké pruhy. Astronomická funkce? Snad. Obrovský megalitický „generátor“ energie pro přilehlé hradiště? Více než možné. Každopádně jde o velice tajemnou a působivou lokalitu.
Rozhodl jsem se nalézt zdejší největší kameny- dva z nich byly nazvány Pegas (podle kresby, připomínající stejnojmenné souhvězdí – viz foto) a Gibon I (váží 6 tun a má výřez ve tvaru široce rozevřeného písmene V - viz foto).

Trochu naivně jsem se domníval, že by mohlo jít o vysoké menhiry. Jak jsem však později zjistil, jedná se o ploché, ze země sotva vyčnívající obry. Možná kdysi byly vztyčeny, a čněly nad okolními řadami (kdysi tu údajně byly i velké kameny seřazené do kruhu na způsob kromlechů a to v blízkosti dnešní 9. řady!). Ze vzájemné pozice Pegasa a Gibona I lze prý zaměřovat body východů Slunce a Měsíce při významných hospodářských datech, což by podporovalo hypotézu o kalendářní funkci celé stavby. Má to ale jeden háček - přestože planina byla kdysi holá, nebyly oba kameny v terénu navzájem v přímém dohledu.

Křižoval jsem řadami sem a tam, fotil, vychutnával samotu a mystickou atmosféru. Náhle se začalo rychle stmívat. Snažil jsem se ještě na cestě zpět najít i třetí největší kámen – Gibon II. Nejsem si však jist, zda jsem hledal správně – alespoň mám důvod na toto tajemné místo vrátit…
P.S. Po návratu domů jsem pak v článku Františka Paneše z časopisu Fantastická fakta 6/98 zjistil další zajímavé skutečnosti, z poloviny smutné a z poloviny vzrušující:
- Gibona II bych hledal zbytečně, byl patrně v r. 1982 odvezen do hájovny (pokud je myšlena býv. hájovna na počátku naučné stezky, měl by tam ale být někde k vidění…?)
- Přestože v r. 1976 vyhlásil ONV Louny území za chráněnou oblast, došlo zde v letech 1984-1985 k drancování a devastaci při těžbě dřeva. A jak se domnívá F. Paneš, mohlo jít o záměrné zničení ojedinělé archeologické památky v Čechách…
- V roce 1980 a 1986 byly na lokalitě nalezeny kultovní kamenné sošky… - V letech 1980-1981 brněnský senzibil Oldřich Hradil zjistil, že pod kameny by se mělo nacházet velké množství asi dvoumetrových ohnišť, šachovnicově rozmístěných pod řadami…
- V ohništích zaznamenal p. Hradil reakci na kov - znamená to pravděpodobně přítomnost kovových předmětů…
Jak je vidět, rozsáhlý a důsledný archeologický průzkum by mohl odhalit mnohá tajemství.