Asi nejvýznamnější a nejpůsobivější zastavení naší druhé anglické pouti v květnu 2002.
Asi nejvýznamnější a nejpůsobivější zastavení naší anglické pouti v květnu 2002.
Po 11 letech od mé první návštěvy opět nevěřícně hledím na šedou kamennou masu na Salisburské pláni. Za tu dobu jsem se již o stojících vůbec kamenech dozvěděl mnohem více- že nejde jen o romantickou připomínku prastarých časů, nejen o bizarní astronomické pozorovatelny a kalendáře, ale i podivuhodné zdroje energie a strážce harmonie krajiny. A Stonehenge je z těchto kamenných sestav nejvýznamnější – jde o skutečnou Mekku geomantů. Trochu rozechvěle opisuji kružnici kolem kromlechu podél provazové zábrany a fotím každých 10 metrů. Tohle ale není hlavní bod dnešního programu, dnes nebudeme obyčejnými turisty. Za zváštní poplatek 10 liber na osobu jsme totiž získali od správy Stonehenge po zavírací době zvláštní privilegium – vstup dovnitř kruhu…
A tak jsme se za chladného podvečera na chvíli stali součástí tohoto magického kromlechu, stanuli na místě pravěkých druidů. Vstoupili jsme do středu energetického pole Stonehenge, mezi trilithony, a nechali na sebe jeho sílu působit. Zevnitř působí monument jinak, než z běžně povoleného odstupu. Zírám na obrovský Oltářní kámen. Fotím a nasávám atmosferu. Hladím věkovité lišejníky a loučím se pomalu s kamennými bloky. Povolená půlhodina uběhla velice rychle. Snad jsme si z kamenné svatyně opravdu něco odnesli. A dost možná jsme jí i něco dali...
“Na počátku byly čtyři měsíční kameny - dva páry pilířů a kamenných desek, které ukazovaly, kam až Lahanna dospěje na své nejvzdálenější pouti. Je čas, abychom jí přitáhli zpátky ke Sláolovi. Proto tady musíme nechat ty čtyři kameny, které jí ukazují, že k němu patří. Měsíční kameny ukazují stejně tak na krajní body Lahanniny i Sláolovy pouti…
Uprostřed prostoru je Kámen Země. Bude nám připomínat, že pocházíme ze Země a že Země je srdcem všeho, co existuje. A kolem Kamene Země postavíme dům mrtvých. Bude zároveň Sláolovým domem. To nám bude připomínat, že smrt je bránou do života. Sláolův dům postavíme z vysokých kamenů. Budeme se dotýkt nebe. Postavíme Sláolovi bránu, kterou k němu budou přicházet mrtví. Brána bude čtyřikrát vyšší, než dospělý muž. Umístíme po stranách brány dalších osm kamenů v ostrém zakřivení jako býčí rohy, jako hráz podobná horám kolem mořské úžiny. Dům slunce měl pak pět zaklenutých bran. Čtyři menší brány budou obráceny k měsíčním kamenům. Umožní mrtvým uniknout z Lahnniny náruče. Ať se Lahanna obrátí na kteroukoli stranu, vždy najdou cestu do Sláolova domu. A z něho vystupují nejvyšší kameny, a tak vezmeme mrtvé Lahanně a převedeme je ke Sláolovi, který jim dá život. Dále bude třicet menších kamenů v kruhu kolem domu Slunce. Budou ukazovat dny měsíce, v jejichž průběhu Měsíc narůstá z prázdnoty do úplňku. Lahanna bude vědět, že ji známe. Dalších třicet kamenů položíme na vrchol pilířů kruhu a utvoříme souvislý prstenec. Uděláme kamenný kruh, který bude Sláolovým obrazem…
A Lahanna ho bude nést a pochopí, že je její povinností Sláolovi sloužit…
Nebeský kruh
Poslední kámen bude daleko od ostatních v místech, kde byla posvátná cesta. To bude sluneční kámen. Ráno v den letního slunovratu vrhne stín, který padne na Sláolův dům, a v zimním slunovratu na něj zase dopadnou paprsky zapadajícího slunce, které projdou vysokou branou, takže poslední světlo mizejícího Sláola se dotkne kamene, který označuje fázi jeho největší síly. A Sláol si vzpomene, a dostane chuť získat svou sílu zpět. Bude bojovat, až bude jeho prstenec shodný s dvanácti Lahaninnými cykly, a pak se Sláol a Lahanna stanou manželi a na zemi zavládne štěstí…”
Výňatky z románu Svatyně Bernarda Cornwella, popisující stavbu Stonehenge a její pravděpodobné motivy.
Pokračování na návštěvu Stonehenge v roce 1991 ©
Fotogalerie:
Keltové - Čechy, Morava, Slezsko
eshop.zdislava.cz
Ateliér Zdislava.cz