Pokračování
7/5/03
Locmariaquer. Na tomto poloostrově v Morbihanském zálivu jsme navštívili areál se třemi významnými stavbami:
Cairn de la Table des Marchand (Stůl kupců) – nedávno obsypaný dolmen, dříve odkrytý.
Obrovský stropní kámen má zespoda vytesaný obraz sekery. Tento obří blok je patrně součástí původně 14 metrového monolitu, jehož další dvě části byly patrně použity na strop hrobky Gavrinis a dolmenu Mane Rutual. Také hlavní „oltářní“ kámen je symetricky dekorován obrazy mnoha zahnutých „hůlek“
Le Grand Menhir Brisé (rozlomený na 4 části)- údajně největší menhir na světě, který se podle jedné verze však patrně vůbec nepodařilo vztyčit…Podle nejnovějších výzkumů však byl nejvyšším (20m) z někdejší kamenné řady 19 menhirů, jejichž výška se postupně snižovala, a které byly vztyčeny na linii 55 m směrem na sever. Jedním z těchto menhirů mohl být i ten, jehož tři díly byly později použity na zastřešení výše uvedených staveb…
Tumulus d‘ Er Grah – nepřístupná, nepříliš fotogenická uzavřená hrobka s kamenným náspem
Zdejší monumenty vznikly na přelomu 5. a 4. tisíciletí před naším letopočtem, tedy dobrých tisíc let před egyptskými pyramidami…
Na poloostrově se dále mimo jiné nachází tyto tři hrobové komory:
Dolmen Mane Rutual – dlouhý dolmen tvořený mnoha bočními i stropními deskami
Dolmen Mane Lud – dolmen s největší střešní deskou vůbec
Dolmen des Pierres Plates - dlouhý dolmen na pláži na mořském pobřeží, s legendou o nevražícím otci se synem, kteří jsou pohřbeni každý ve zvláštní komoře, a jejichž astrální těla čekají na vysvobození…
V rámci Bretaňské pouti se nám podařilo také uskutečnit člunem výpravu na ostrov Gavrinis, kde se nachází rituální komora Cairn de Gavrinis s proslulými rytinami na svých 12 vnitřních pilířích. Je zde průvodce a rytiny efektně nasvíceny.
Cestou míjíme ostrůvek Er Lannic s kamenným kruhem napůl ponořeným v moři (v době stavby byl, stejně jako ostrov Gavrinis, součástí pevniny). Ve vesničce Saint Pierre de Quiberon žijí vesničané v sousedství torza vejčitého kromlechu (ovoidu). Nedivíme se už, že jméno Pierre (=kámen) se právě v Bretani vyskytuje tak často. Mimo ovoidu jsou o kus dál kamenné řady s bizarně tvarovanými „sochami“.
8/5/03
Dnes nastává čas návratu. Nemohu dospat a jdu z karavanu na východ směrem k Erdevenu. Vítám se se Sluncem a děkuji mu za bretaňská setkání. Jako dárek na rozloučenou objevuji ve vysoké trávě na kraji kempu krásný menhir cca 2 m vysoký… slibuji, že se vrátím! Cesta ubíhá rychle, jsme plni zážitků, které je třeba sdílet, a navíc nás čeká ještě zastávka v lokalitě Saint Just (Lande de Cojoux) poblíž Redonu. Po chvíli kroužení po místních okreskách nacházíme cestu a na náhorní plošině mezi lesy objevujeme blízko sebe několik zajímavých staveb, oplocených nízkým plaňkovým plotem.
Dolmen Nord de la Croix Saint Pierre (kamenný kruh se vstupní uličkou a menhirem)
Dolmen Sud menší kamenný kruh se vstupní uličkou
Tertre Tumulaire „(dvojitá kamenná řada s uzavírajícími kameny na obou stranách)
Hemicycle Tribunal (kamenný půlkruh + 2 kameny naproti němu)
Chateau Bu (oploceno – kamenný kruh se vstupní chodbičkou, známky dostavby betonem)
O kus dál v malebné krajině narážíme na Les Demoiselles Piqués – 3 menhiry (1 z nich ležící); patrně torzo původní delší řady, ze které zbyly právě tyto „poďobané dámy“.
Celou lokalitu uzavírají Alignments du Moulin – 2 kamenné řady z různých druhů kamene; s místem někdejšího hrobu v jedné z nich…
Loučíme se s poslední megalitickou lokalitou, loučíme se s korrigany-průvodci a vyrážíme směr Paříž…
9/5/03
V Paříži je volný program. Dokonce chvíli trochu poprchává. Volím sólovou trať po ose Katedrála Notre Dame - kostel Svatého Eustacha - bazilika Sacré –Coeur. Snažím se vcítit do atmosféry všech tří svatostánků. Notre Dame je monumentální a člověk cítí pokoru. Eustach je jako popelka – trochu zanedbaný, ale velice působivý architektonicky. Největší zážitek mi však připravil Sacré-Coeur. Rozžal jsem svíci a nechtělo se mi pryč…
Na závěr Pařížské zastávky se scházíme na Place de la Concorde a zde si ověřujeme, že energetická linie Vítězný oblouk – Egyptský obelisk – Kaple městské radnice skutečně funguje.
Jako jsme zahajovali pouť v chartreské katedrále, stejně symbolicky ji završujeme v mohutné sakrální stavbě v Remeši v kraji Champagne. Vždyť osadu založili již Keltové, později byla hlavním městem římské provincie. Je-li pařížská katedrála St. Denis nekropolí francouzských králů, v remešské Notre-Dame bývali naopak korunováni. Podle legendy přísahali na krásně iluminovaný evangeliář pocházející až z benediktýnského kláštera Na Slovanech v Praze. Loučíme se s katedrálou andělů. Zdálo se mi při posledním pohledu z okénka autobusu, že se jeden z nich usmívá…
©
Fotogalerie: