6.11 Alkohol, večírky a zase alkohol – tak vypadal život Keltů?

Archeologické výzkumy z Německa naznačují, že alkohol, zejména pivo, byl středobodem keltské kultury. Výzkum keltských osad z jihozápadního Německa ukázal, jak moc byla jeho kultura ovlivněná alkoholem.

V době před 2 600 lety, tedy v době železné, se kolem něj točilo prakticky všechno. V mnoha hrobech objevených u hradiště byly nalezeny velké a zdobené nádoby na alkohol. Archeologům se podařilo analyzovat, pro jaké nápoje sloužily. Pivo bylo nápojem barbarů, zato víno pila jen elita společnosti, a týkalo se to především hradišť, která ležela poblíž obchodních cest. Hrozny se v té době ještě do střední Evropy nedostaly, dovezené víno tedy znamenalo, že jeho majitel patří k těm nejbohatším, kteří si ho mohou dovolit. Víno se získávalo obchodováním ve Středomoří. Keltové si však také vyráběli vlastní nápoj podobný vínu – medovinu okořeněnou bylinami a květinami. Ta byla dražší než pivo, ale pořád ještě výrazně levnější než víno. Keltové si sami připravovali také pálenku z ječmene nebo pšenice. Míchala se často s pivem i medovinou, které díky ní získávaly silnější chuť. Archeologové ji nazývají Keltenbrau – měla prý tmavou barvu a kouřovou chuť. Protože Keltové ještě nepronikli do tajů pálení dokonale, trpěla jedním nedostatkem: musela se vypít velmi rychle poté, co vznikla.