Šteffl, J. a Hentschová, R.: Hradiště Hrádek u Libochovan

Šteffl, Jindřich a Hentschová, Radka (eds.). Hradiště Hrádek u Libochovan. Výsledky archeologického nedestruktivního výzkumu (2013-2016). Teplice : Regionální muzeum v Teplicích, 2017. 204 s. ISBN 978-80-85321-77-7 Editoři: Jindřich Šteffl a Radka Hentschová

Anotace:
Hrádecké hradiště se nachází na strategické poloze nad východním břehem Labe v České bráně je znám archeologické obci již po dvě století. V odborné literatuře je poměrně často uváděn jako velmi významná lokalita, o čemž samozřejmě není sporu, ale odborný výzkum vedoucí k jeho bližšímu poznání zde doposud proveden nebyl. Tento stav by měla alespoň částečně napravit námi předkládaná monografie určená jak odborné tak i široké veřejnosti. Vyslyšeli jsme tak stesku uvedeném v Encyklopedii pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Sklenář et al. 2002), kde se mimo jiné o této lokalitě píše „Ačkoli je hradiště známo téměř 200 let (od roku 1820) nikdo nenašel odvahu je zkoumat“. My jsme nakonec odvahu našli a můžeme tak na tomto místě prezentovat výsledky našeho archeologického výzkumu, který byl značně obohacen o interdisciplinární spolupráci. Samotný archeologický výzkum byl veden pouze nedestruktivními metodami

Můžeme ještě uvést, že účel hradiště je předmětem mnohaleté vědecké diskuse. V současnosti se přiklání k jeho variabilitě jak v prostoru, tak v čase. Spektrum hypotéz se pohybuje od upřednostňování sídelní funkce trvalého charakteru s možnou vazbou na výkon výrobních a produktově-distribučních aktivit – včetně metalurgie bronzu, s rolí v mocenském systému či obranným rázem až po areály navštěvované spíše kvůli svému symbolickému smyslu v sociálním systému tehdejšího člověka. Tyto různé role v minulé živé kultuře se v hypotézách nevylučují, připouští se jejich možná kombinace.

Samotná monografie je koncipovaná v podstatě na dvě části. První z nich se zabývá samotným výzkumem hradiště Hrádku, včetně shrnutí historických a archeologických poznatků o této lokalitě již od dob, kdy se hradiště poprvé objevuje v literatuře, tedy od konce 18. století a to až do naší současnosti. Druhá část se zabývá depoty z doby bronzové pocházející z blízkého okolí hradiště. Není totiž stále vyloučeno, že by mezi Hrádkem a depoty nemohla existovat nějaká bližší spojitost. Poznání o depotech zahrnuje i problematiku týkající se jejich možného účelu a důvodů, které vedly obyvatele doby bronzové k jejich ukládání.

Zdroj: Regionální muzeum v Teplicích