Mladší doba kamenná - z řečtiny neos=nový, mladý; lithos=kámen - období nástupu zemědělské civilizace.
Počátky zemědělství a zásadně měnící se dosavadní lovecko-sběračský způsob života a obživy. Je to především díky "zdomácnění" - domestikaci některých rostliných a živočišných druhů. Celé podnebí se v této době oteplilo.
Nejstarší stadium neolitu - protoneolit - předkeramický neolit se v Evropě objevuje pouze na Balkáně. Na území Česka pronikal zemědělský způsob života, založený na rolnictví a chovu domácích zvířat, ze středního Podunají patrně přímou expanzí.
První zemědělci s lineární a pak s vypíchanou keramikou patřily k podunajskému kulturnímu okruhu, který byl dříve označován jako tzv. "páskový" podle převládajícího způsobu uspořádání výzdoby keramiky. Nositelé nové, zemědělské civilizace s sebou přinesli řadu technických novinek. Byla to zejména výroba nádob z hlíny, vypalovaných zprvu na otevřeném ohništi a v mladším neolitu zřejmě už i v hrnčířské peci, výroba pracovních nástrojů štípáním (tesařských nástrojů), řezáním a broušením hornin (kamenná broušená industrie), stavba obydlí za pomoci tesařských nástrojů (tzv. dlouhý dům) a další.
Nálezy svědčí o tom, že obyvatelstvo bylo závislé na pěstování obilovin - především pšenice a luštěnin. Domácí zvířata, především skot, nebyla zpočátku příliš četná a lov byl velmi nepatrný.
Půda byla obdělávána žářením - vypalováním lesů, které krátkodobě zúrodňovalo půdu. Jako nástroje se používaly dřevěné či parohové motyky. Obilné zrno se oddělovalo od plev pravděpodobně sušením (pražením) v pecích a ukládalo se v sýpkách nebo v obilných jámách, které se také vypalovaly. Obilí se drtilo na kamenných drtidlech.
Osídlení bylo poměrně husté a stabilnější, což umožnila zemědělská obživa a pevný obytný dům.
Obytné stavby mají konstrukci z kmenů stromů, opracovaných sekerami, klínami, apod. Jsou stavěny především tzv. dlouhé domy se sloupovou konstrukcí a hřebenovou - sedlovou střechou. Běžnou osadu tvořilo cca 3-5 takovýchto staveb. Z toho se odráží struktura neolitické společnosti, která neznala párovou rodinu a vytvářela nejspíše větší rodové pospolitosti, kde vůdčí roli měl muž.
Zdroj: Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku