Vědci tvrdí, že Stonehenge původně sloužil jako hřbitov pro elity.
Tým britských vědců přišel s novou teorií, podle které se pod monumentem Stonehenge nacházelo ještě před jeho vznikem pohřebiště pro významné rodiny. Výsledky studie jsou založeny na analýze zpopelněných lidských ostatků z tohoto pohřebiště pocházejícího z období kolem roku 3000 před naším letopočtem.
Vědci z více než deseti britských univerzit zkoumali zpopelněné ostatky 63 jedinců a došli k závěru, že na místě současného Stonehenge stál zhruba 500 let před jeho vybudováním velký kamenný kruh o průměru přibližně 90 metrů.
Mohl být hřbitovem pro více než 200 lidí, jejichž hroby byly většinou označeny náhrobními kameny. „Byli tam muži, ženy i děti. Proto předpokládáme, že to byly celé rodiny. Mysleli jsme si, že to mohlo být místo, kde byla pohřbena královská dynastie, ale vypadalo to spíše jako nějaká komunita, jako jiný druh mocenské struktury,“ uvedl šéf vědeckého týmu Mike Parker Pearson z University College London.
Mají i další teorie
Tým vědců mimo jiné předložil i několik teorií o účelu, k němuž byl vybudován druhý Stonehenge - tedy dominanta, která dodnes stojí na jihu Anglie. Teorií existuje řada, včetně té, že Stonehenge byl místem pro uctívání druidů, keltských kněží. Podle vědců je ale smysluplnější předpokládat, že tento monument sloužil jako stavba pro setkávání lidí. Analýza pozůstatků neolitického osídlování blízko Stonehenge ukázala, že na místo se sjížděli lidé až ze vzdáleného Skotska, kteří s sebou často přiváděli i dobytek.