Na přelomu let 1254 a 1255 podnikl Přemysl Otakar II. první křížovou výpravu.
Přemysl Otakar II. (1233–1278), přezdívaný obdivným pojmenováním král železný a zlatý, byl druhorozeným synem krále Václava I. a Kunhuty Štaufské a pátým králem z rodu Přemyslovců. Byl to schopný a cílevědomý vladař, král s povahou válečníka, který usiloval o nadvládu nad sousedními zeměmi.
Zatímco smyslu pro diplomacii se mu příliš nedostávalo, šlo o výtečného válečníka. Byl to neohrožený vojevůdce, který neměl strach podnikat válečné výpravy. Ctižádostivý král usiloval o získání císařské koruny, a proto na přelomu let 1254 a 1255 podnikl první křížovou výpravu do pohanských Prus. Důvodů k této křížové výpravě bylo více – kromě naklonění si přízně papeže (žádal uznání dědičných práv pro své nelegitimní děti) se hlavně snažil rozšířit své území směrem na severovýchod do Pruska. V Prusku chtěl Přemysl Otakar II. nastolit přemyslovskou moc. Tato první křížová výprava je líčena v oslavném duchu „jako výprava mladého krále, který v sobě nezapře rytíře“. Během této výpravy porazil pohanské Prusy v bitvě u Rudavy, a ti poté přijali křesťanství. Tímto vítězstvím si Přemysl Otakar II. zajistil silný vliv ve Slezsku a v Polsku. Současně se stal vážným kandidátem štaufské strany na císařský trůn. Jeho kandidaturu potvrdila papežská kurie. Z olomouckého biskupství se mělo stát arcibiskupství spravující tato území. Na této křížové výpravě položil Přemysl Otakar II. základní kámen města Královec (dnešní město Kaliningrad).
Zdroj: KAM po Česku