Pustošivé vpády germánských kmenů na území provincií a hrozba jejich opakování v budoucnu přinutily římské velení v čele s císařem Markem Aureliem přenést válku na území barbarů. Stopy tohoto konfliktu pocházejí z Moravy, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska.
Břeclavsko v této době představuje důležité dějiště římské vojenské okupace, jejíž nejvýznamnější stopy pocházejí z regionu bývalé obce Mušov.
Každá stálá armáda pro svoje fungování potřebuje opevněné základny a tábory pro vojsko v poli, které slouží pro bezpečné přenocování, skladování nezbytného vybavení a proviantu či k zabezpečení klíčových zásobovacích komunikací. Římská armáda dosáhla ve stavbě těchto vojenských zařízení vysoké úrovně.
Doklady nejkomplexnějšího opevňovacího systému pocházejí ze slavné lokality na vrchu Hradisko a v jeho okolí (bývalý katastr obce Mušov). Nacházela se zde mohutná vojenská báze, která zahrnovala kromě jiného také zázemí pro nejvyšší velení římské armády (lázně s podpodlažním vytápěním a podobně).
Velikost tábora, která odráží základní nároky na jeho funkci, se pohybuje ve značném rozpětí mezi jedním a padesáti hektary. Jeden z nejrozměrnějších krátkodobých táborů byl nalezen leteckou prospekcí u Charvátské Nové Vsi (pětačtyřicet hektarů). Podle odhadů se jeho maximální kapacita mohla pohybovat až okolo pětadvaceti tisíc vojáků.
Další rozměrné tábory byly při leteckém průzkumu zjištěny v těsném sousedství římského vojenského zařízení na vrchu Hradisko v poloze Na Pískách (dvaadvacet a osmatřicet hektarů). Během archeologických výzkumů zde byla zjištěna také přítomnost germánského sídliště. Tento jev spojuje také některé další známé římské krátkodobé tábory a odráží chování římské armády na okupovaném území.
Další z táborů v sousedství vojenské báze na Hradisku byl objeven u obce Ivaň. Archeologické výzkumy v prostoru brány zjistily dokonce doklady dřevěné konstrukce se dvěma věžemi. V protikladu k rozměrným objektům římské armády archeologie eviduje také malá opevnění s rozlohou okolo jednoho hektaru, která mohla pojmout pouze menší vojenské jednotky. V těchto případech se může jednat o opevněné přístavy, které byly klíčové pro zásobování císařských vojsk na území germánských kmenů. Význam říčních zásobovacích tras byl jistě velký už vzhledem k tomu, že na okupovaných územích neexistovala síť zpevněných cest.
MAREK VLACH (autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice)
Zdroj článku: Břeclavský deník
Keltové - Čechy, Morava, Slezsko
eshop.zdislava.cz
Ateliér Zdislava.cz