Nález hutní pece z doby římské v severní části k.ú. Plotišť nad Labem.
V letech 2008 a 2010 proběhly v severní části k.ú. Plotišť nad Labem, dva menší archeologické výzkumy, které odkryly část germánské osady z časné doby římské (1. stol. př. n. l.), mimo jiné jeden hrob lužické kultury (11. stol. př. n. l.) a sídlištní objekt kultury zvoncovitých pohárů (26.-24. stol. př. n. l.). Počátkem srpna, téměř po pěti letech byl na tomto místě zahájen další archeologický průzkum, který odkryl téměř 100 dalších archeologických situací. Vyjma tří hrobů lužické kultury souvisejí zbylé objekty s germánským sídlištěm. V průběhu výzkumu se podařilo prokázat nejméně 2 fáze germánského osídlení lokality.
Největší počet archeologických situací souvisí s osídlením z časné doby římské. Představují je především zásobní jámy, které poskytly velice bohatou kolekci keramického materiálu, ale také bronzovou sponu. Spony z časné doby římské ve východních Čechách patří pro svůj malý počet k obzvláště cenným nálezům. Z jednoho z běžných sídlištních objektů pocházejí zlomky tyglíků s jasně patrnými zbytky bronzoviny. Tyto předměty jsou dokladem metalurgie barevných kovů.
Pozoruhodný je nález zahloubeného objektu, na jehož dně ležela konstrukce z mazanice, která připomíná část šachtové hutnické pece. Tyto pece jsou dobře známé z území Německa, Polska, ale i z jiných částí Čech. Sloužily k tavbě železa. V objektu, který jsme v Plotištích prozkoumali, jak ukazuje absence strusky uvnitř, k tavbě nikdy nedošlo. Na druhou stranu je železářská struska přítomná ve výplni většiny zkoumaných jam. Vzhledem k omezenému rozsahu výzkumu nelze vyloučit, že na sídlišti, které pokračuje do zahrad přilehlých domů a do soudního pole, neleží pece v nichž k tavbě přímo došlo.
Popisovaná situace byla na přelomu starší a mladší doby římské (přelom 2. a 3. stol. n.l.) překryta chatou částečně zahloubenou do podloží. Konstrukci střechy a stěn dokazují kůlové jámy rozmístěné při kratších stěnách obdélné stavby. V jihozápadní části chaty byla prozkoumána část spadlé stěny, kterou tvořila mazanice s otisky kůlů. Množství otisků a dochované zbytky dřev v podobě uhlíků hrají významnou roli při rekonstrukci původní podoby stavby. Chata samotná má také velký význam v souvislosti s nedaleko ležícím rozsáhlým germánským žárovým pohřebištěm čítajícím 1428 prozkoumaných hrobů. Nekropole je datována na sklonek 2. století a svému účelu sloužila nepřetržitě do počátku 5. století. K pohřebišti nebylo až doposud objeveno žádné sídliště. Chata datovaná na přelom mladší a starší doby římské by mohla souviset s nejstarší fází pohřebiště a obyvatelé sídliště, jehož je chata součástí, zde mohli pohřbívat své mrtvé.
Neméně zajímavý je odkryv skupiny kůlových jam. Mezi nimi se vyskytuje skupina dvojitých kulových jam, které tvoří půdorys nadzemní stavby. Ty jsou na našem území v době římské doloženy vzácně. Ne snad, že by se nastavěly, ale proto, že většina archeologických nalezišť byla v pravěku osídlována opakovaně a půdorysy staveb se překryly natolik, že je dnes není možné rozpoznat. Vzhledem k tomu, že kůlové jámy obsahují datovací materiál jen velice vzácně, není s jistotu možné říci, ke které fázi sídliště z doby římské stavba náleží. Zda se ovšem, že stavbu respektují zásobní jámy z časné doby římské a je tedy možné, že jsou z časového hlediska totožné. Rozřešení této otázky přinese srovnání s jinými lokalitami a také hlubší analýza získaných nálezů.
Mgr. Pavel Horník, MVČ, 19. 8. 2015
Zdroj a foto: Muzeum Hradec Králové