Keltská vesnice ožívá. Dívky melou mouku nutnou k přípravě svátečních pokrmů. Mladí muži mezitím testují své zbraně na souboj s Římany. „Za chvíli namelu aspoň kilo," tváří se spokojeně asi osmiletá dívenka v keltských šatech.

Kamenem o kamennou desku drtí obilí. Nejedná se ale o malou Keltku, jak se na první pohled zdá. Úděl ženy v galské vesnici si zkouší na festivalu Lughnasad na brněnském hradě Veveří.

Děti jsou z ukázky způsobu života nadšené. Oči září také jejich otcům, kteří si s nadšením zkouší dobové zbraně a štíty. „Tati, už pojď," snaží se devítiletý Ondřej Tůma odlákat svého otce od rozhovoru s druidem. Ten mu se zápalem popisuje způsob boje Galů s Římany. „Říká se, že Keltové bojovali nazí. Údajně také kvůli tomu, aby se jim do případných ran nedostaly kusy špinavé látky," vysvětluje muž.
Povídání o boji příliš nezajímá dvojici dívek. Svádí vlastní boj s drcením obilí na kameni. „Jde to docela dobře, ale nechtěla bych takhle vyrábět mouku pro celou vesnici," kroutí hlavou desetiletá Anežka Kalábová. Její rodiče mezitím zkoumají železné nádoby, které si Keltové sami vyráběli. „Když vidím na obrázcích ty hliněné pece na tavení železa, nechápu, jak se jim něco tak krásného podařilo vyrobit," žasne Monika Kalábová.
Vstup do keltské vesnice a areálu je zdarma. „Platí se až na hudební část programu," vysvětluje Dvořák.

Celý článek najdete v Brněnském deníku