3.07.4.1 Dílna kováře na oppidu v Hradišti u Českých Lhotic

V rámci systematického výzkumu keltského oppida v Hradišti u Českých Lhotic (okr. Chrudim) ve Východních Čechách byla v roce 1975 zkoumána část jeho sídlištního areálu. Výsledky geologického průzkumu, prováděného ručním vrtákem v západní části oppida na pozemku ppč. 1045/1, kde byly povrchovým sběrem získány pravěké a středověké střepy a zlomky železné strusky, doložily existencí kulturních vrstev. Byla tam proto na malé terase, severně od silnice protínající oppidum a spojující osadu Hradiště s Křižanovicemi, položena sonda č. V. se zajímavými výsledky z doby- laténského a mladohradištního osídlení.

V sondě byly odkryty a prozkoumány jeden mladohradištní a dva laténské objekty. Mladohradištní objekt (obj. č. 3), který oba laténské objekty překrýval a do značné míry narušil, se nepodařilo funkčně určit. Obsahoval 12 kamenných věnců o průměru cca 60 cm, uvnitř kterých byla silná kumulace mladohradištních střepů a uhlíků. Na západní straně objektu byla hlubší mísovitá jáma naplněná silnou vrstvou uhlíků s mladohradištními střepy, ohraničená na západní straně dvěma velkými kamennými bloky. Celý objekt překrýval kamenný plášť ze středně velkých kamenů, na němž byly položeny (pohozeny) mladohradištní střepy, železné nože a kamenné brousky.

    Severně od mladohradištního objektu byl odkryt objekt č, 2, interpretovaný později jako dílna kováře, datovaná do doby laténské. Objekt představoval chatu lichoběžníkovitého půdorysu, v západní polovině mírně zahloubenou, orientovanou V-Z o max. rozměrech 380 x 330 cm, vymezenou kůlovými jamkami. Na severní a jižní straně objektu byly dvě centrální kůlové jamky vzdálené od sebe 286 cm o rozměrech 22 x 19 cm, hl. 43 cm (sev.) a 40 x 26 cm, hl. 35 cm ( již.), na západní straně 2 kůlové jamky o rozměrech 16 x 18 cm, hl. 16 cm (sev.) a 30 x 30 cm, hl. 35 cm ( již.). Další kůlové jamky se zde v podložní vrstvě nepodařilo zjistit. Na východní straně objektu byly odkryty 4 kůlové jamky ( k. j.) o rozměrech (od S) : 26 x 28 cm, hI. 25 cm, 28 x 28 cm, hl. 16 cm, k. j, se schůdkem 38 x 43 cm, hl. l3 cm a vlastní k. j. 20 x 12 cm, hl. 19 cm, k. j. se schůdkem 26 x 34 cm, hl. 12 cm, vlastní k. j. 24 x 15 cm, hl. 18 cm. Uprostřed mezi kůlovými jamkami byla mělká jáma ledvinovitého tvaru velká 54 x 46 cm a hluboká 22 cm. Ve středu objektu ležel na hlinitopísčité žluté podložní vrstvě kamenný blok o velikosti 52 x 46 cm, v. 18 cm, z něhož byly magnetem sebrány magnetické frakce - okuje, svědčící o tom, že blok sloužil jako kovadlina při zpracovávání železných výrobků. Jižně od mladohradištního objektu a laténské kovárny byl odkryt objekt č. 4, laténská studna o průměru ústí 121 x x 128 cm, hluboká 200 cm, zhruba válcovitého tvaru. Na jejím okraji ležel velký kamenný blok, pravděpodobně v druhotném uložení. Zbytky nadzemní stavby u studny se nepodařilo zjistit.
    Jak ve vlastním objektu kovárny a studny, tak v jejich bezprostředním okolí byly nalezeny četné laténské střepy (obr. 2), na 120 zlomků nebo celých kusů drobných železných výrobků (obr. 3) jako např. hřeby, kroužky, kování zámku, výhňová lopatka, osmičkovitý článek řetězu se středovou svorkou, zlomky železných drátěných spon, šídla, svorky, dráty, plíšky a jiné neurčitelné železné fragmenty, hliněný tavicí tyglík s natavenou struskou na dně, kamenné brousky, část skleněného náramku, četné úlomky uhlíků a kousky do červena vypálené mazanice. Kovárna byla překryta šedohnědou hlinitou kulturní vrstvou obsahující větší množství laténských střepů, uhlíky, mazanici s kusy železné strusky a jednotlivé střepy mladohradištní. V tmavohnědé hlinité výplni studny byly nalezeny ojedinělé střepy laténských nádob, drobné kousky zkorodovaných železných předmětů, jejichž původní tvar nebylo možno určit, úlomky do červena vypálené mazanice, uhlíky a několik zlomků přepálených zvířecích kostí rovněž neurčitelných. Od hl. 50 cm se ve výplni studny ztrácela mazanice, ale nadále se vyskytovaly drobné laténské střepy, žel. fragmenty, zlomky zvířecích kostí a uhlíky. V hloubce 120 cm byla při S stěně zjištěna 12 cm vysoká horizontální uhlíkatá vrstva obsahující drobné úlomky mazanice. V hl. 200 cm na dně studny byly při obvodu východní stěny uloženy kameny střední velikosti. Střepy nalezené v studni pocházejí z větších hrncovitých nádob se zesíleným ovaleným okrajem (obr. 2:1), z nádob s pryskyřičnatým povlakem černé barvy na hrdle, z tuhových nádob, z misek se zataženým okrajem (obr. 2:7-9) a z malých hrncovitých nádob vyrobených z jemně plavené hlíny světle okrové barvy (obr. 2:3, 5, 6).
    Kovárna, k níž zřejmě patřila studna, představuje se zřetelem ke značné kumulaci nalezených železných zlomků dílnu kováře specializovaného na výrobu drobných železných předmětů ozdobného i užitkového charakteru. Zlomky železných drátěných spon, pokud je bylo možno vzhledem k fragmentárnímu stavu a korozi přesněji určit (obr. 3:3, 5), měly vinutí 2 x 2 se spodní tětivou a patku připojenou k lučíku pravděpodobně manžetkou, tedy středolaténské konstrukce, která se vyskytuje převážně v 1. pol. l. stol. př. n. l. (Filip 1956, 108). Železný osmičkovitý článek se středovou svorkou (obr. 3:4) pochází zřejmě z opaskového řetězu, jehož články byly ze železa a spojovací kroužky z bronzu, jaké byly hojně vyráběny především u 2. pol. 2. stol. a l. pol. 1. stol. př. n. l. (Filip 1956, 173). Má četné analogie v nálezech jako např. na oppidu ve Stradonicích (Píč 1903, tab. XLI :16), v Manchingu (Jacobi 1974, 227, Taf. 58:889) aj. Železná kování zámků romboidního resp. obdélníkového tvaru (obr. 3:19) známe rovněž z analogií na jiných oppidech - Staré Hradisko (Meduna 1970, Taf. 19:2), Manchig (Jacobi 1974, 166nn, Taf. 48) aj. Hrot šipky se zpětnými křidélky (obr. 3:20) nelze sice sám o sobě přesněji datovat, ale lze předpokládat, že patří k celému souboru předmětů vyráběných v odkryté dílně kováře. Vyhňová lopatka (obr. 3:22) patrně patřila k inventáři kovárnv. Jsou známé i z dalších oppid např. ze Stradonic (Píč 1903, 79, Tab. XXVI :10-17), ze Starého Hradiska (Meduna 1961, 33, Taf. 32:7-5) nebo z Manchingu Jacobi 1974, lOlIlII, Taf. 30:533-546) a snad i z Hrazan (Jansová 1965, obr. 14:6). Důležitým nálezem je hliněný tavicí tyglík s natavenou struskou na dně (obr. 2:30) a s tenkou, nepochybně kovovou vrstvou uvnitř. Dle rozboru provedeného analytickou laboratoří ÚÚG v Praze ( zkouška č. AH-4951 ) spektrální analýzou byly ve strusce natavené na dně kelímku zjištěny tyto prvky (v 1 :10 000 %): Sr - 760, Zn - 420, Pb - 175, Co - 110, Ni - 48, Cu - 47, Sn - 10, dále stopy Be, Ag, As, a Sb. Rozbor tenké stříbřité kovové vrstvy uvnitř kelímku nebylo možno provést. Pro zajímavost připojujeme ještě rozbor strusky nalezené v kovárně, který určil obsah těchto prvků (v 1 :10 000 %): Sr - 240, Zn - 170, Pb - 120, Ni - 26, Cu - 26, Sn - 9, Mo - 6, Be - 3, Ag - 0,3. Tyto nálezy dokládají, že v dílně se prováděly nejen kovářské práce v železe, ale i slévačské procesy s neželeznými kovy. Keramické tyglíky lze samy o sobě datovat jen obtížně, ale často se vyskytují na oppidech - Stradonice (Píč 1903, 97, tal. LIII :3, 13), Hrazany (Jansová 1965, 71 ), Staré Hradisko Lipka-Snětina 7913, 30, tab. XX~’I I :3, 4, 7) a podobné známe i z Wanchingu ( Jacobi 1974, 255sq., Taf. 98:1798-1804). Nalezený zlomek tmavomodrého skleněného náramku s podélnými žebry zdobený žlutými sklovitými nitěmi vlnovkovitě přitavenými (obr. 3:2) patří k nálezovému souboru vyskytujícímu se v 2. pol. 2. stol a 1. stol. př. n. 1. (Filip 1956, 148). Pozoruhodným nálezem je bronzová nožka (obr. 3:1 ) nalezená při začisťování Z profilu sondy. Pochází z importované bronzové nádoby a dokládá významným způsobem obchodní kontakty oppida u Č. Lhotic. Analogické nálezy známe i z jiných oppid - Stradonice (Píč 1903, 72, tab. XXI:7~, Staré Hradisko (Meduna 1961, Taf. 1 :2; týž 1970, Taf. 3:7, 8) aj. Z keramických nálezů z areálu kovárny (obr. 2:10-30) se vyskytují především střepy z misek se zataženým okrajem obr. 2:20. 22. 23, 25), z hrncovitých nádob s ven vytaženým okrajem (obr. 2:15, 16, 27), prohnutým hlazeným hrdlem, opatřeným často na zdrsněném těle smolným nátěrem (obr. 2:26), z tuhových nádob se svislým hřebenovitým rýhováním, ale i z jemné keramiky malých hrníčkovitých tvarů světle okrové barvy vyráběných z jemně plavené hlíny (obr. 2:II, 13, 17, 21). Nálezy zlomků do červena vypálené mazanice nasvědčují, že jednoduchý přístřešek kovářské dílny měl stěny vypletené proutím a vymazané hlínou.
    Celý nálezový soubor dovoluje datovat objekt rámcově do období mezi 2. pol. 2. stol. a l. pol. 1. stol. př. n, l., tedy do doby trvání oppida (Milan Princ 1974. 618).

Nálezová situace kovárny a studny, nálezy