Češov

Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".

Češov 1
Rozkládá se zhruba 2 km jižně od obce. Do povědomí archeologů děkana F. A. Vácha a hraběte Šlika vstoupilo již před rokem 1822. Za „kehickou ohradu" ho označil již roku 1865 J. E. Vocel, ačkoli dva soubory v libereckém a mladoboleslavském muzeu uložené keramiky Keltů ze 3./2.-1. století z vnitřního areálu opevnění byly publikovány až po více než sto letech. Naposledy nalezli na lokalitě laténskou keramiku P. Jenč (1992) a předtím V. Moucha (1966). Nelegální skupina lupičů zde nedávno s detektory kovů údajně vyrabovala depot bronzových náramků a zlaté mince. V roce 1970 se v literatuře ocitla (dodnes nepotvrzená) hypotéza, že na místě nepochybného raně středověkého hradiště z 8.-9, století mohlo na konci keltské civilizace Čech stát oppidum (nebo výšinné sídliště Keltů).

Češov 2-3 (?) - přibližně čtvrt kilometru východně od češovského hradiště se nacházejí dva obdélníkové náspy o rozměrech 128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů. Ačkoli z nich nepocházejí žádné s nimi související archeologické nálezy, byly srovnávány s keltskými čtyřúhelníkovými valy, což není pravděpodobné.

Češov 4 (?) - v těsném sousedství češovského hradiště došlo k identifikaci obdélníkového ohrazení, které bez pádných argumentů určovala archeoložka jičínského muzea jako tábor husitských vojsk.

Češov 5 - zhruba padesát až sto metrů východně od češovských valů byly v roce 1970 na zoraném poli nalezeny střepy ze 3.-1. století, nepochybně stopy sídliště Keltů.

Češov 6 - při rozšiřování silnice z obce do Liběšic na severozápadním okraji obce ohlásili liberečtí archeologové porušení tří objektů, které v červnu roku 1970 prozkoumal archeolog Vít Vokolek z královéhradeckého muzea. Jeden z nich, označený jako v zemi zahloubené lahvovité silo na uskladnění obilí, datoval autor výzkumu do 5.-4, století. Fragmenty keramiky, přesleny, mazanici, kostěná sídla vyrobená z jeleních parohů, dále zvířecí kosti náleží podle současných poznatků spíše do přelomu 6. a 5. století. Sídliště lze připsat „domácímu" předkeltskému obyvatelstvu.

Češov 7 - v okolí čp. 6 a na zahradě severně od něho zachytila archeoložka jičínského muzea v roce 1998 stavbou narušené sídliště. Zlomky nádob zařadila do 2.-1. století (Okresní muzeum a galerie Jičín).

Češov 8 (?) - v inventáři Národního muzea je pod číslem 27 285 a lokalitou Češov uložena zlatá keltská mince, třetinka statéru, která byla získána ze sbírky K. Buchtely. Možná ale jde o minci z depotu v Kopidlně.

Zdroj: Waldhauser, J.: Encyklopedie Keltů v Čechách
Kniha velkého rozsahu od Jiřího Waldhausera shrnuje výzkum Keltů, co kde bylo nalezeno, poutavé vyprávění, stovky obrázků, 591 stran velkého formátu.