Svatopluk

Svatopluk - Panovník Velké Moravy v letech 871-894. Za jeho vlády došlo k rozkvětu a expanzi moravského státu.

Toto období je považováno za vlastní dobu Velkomoravské říše.

Svatopluk je Rastislavův synovec. V roce 870 vydal svého strýce do rukou franského prince Karlomana. Na jaře roku 871 byl Svatopluk obviněn ze zrady na východofranském panovníkovi, zbaven vlády a uvězněn. Vlády se ve Velkomoravské říši ujala markrabata Vilém a Engelšalk. Když se však v létě 871 postavili Moravané proti cizí nadvládě, museli nakonec franští vládci povolat Svatopluka, jehož předtím zprostili nařčení ze zrady, do čela trestní výpravy. Svatopluk však po příchodu na Moravu lstí přešel k Moravanům a čele jejich oddílů zničil franské vojsko. V boji byli zabiti oba franští správci.
V dalších letech Svatopluk odrazil franské trestné výpravy, rozšířil území o Čechy, východní Slovensko, Panonii, Krakovsko a část Slezska. Vybudoval stát Slovanů ve střední Evropě nesoucí název Velká Morava.
Roku 874 uzavřel Svatopluk s východofranským panovníkem Ludvíkem Němcem tzv. forchheimský mír.
Roku 880 potvrdil papež nezávislé postavení Svatopluka a jeho Velkomoravské říše. Došlo ke zřízení moravského arcibiskupství v čele s Metodějem. Na počátku 80. let byl na jeho dvoře pokřtěn Metodějem český kníže Bořivoj (datování křtu je problematické, nejčastěji se uvádí roku 883).
Arnulf platnost mírové smlouvy přerušil a v roce 892 zahájil se svými početnými spojenci (mimo jiné i Maďary) tažení proti Svatoplukovi. Svatopluk i tentokrát dokázal veškeré nepřátelské útoky odrazit (do roku 893 se opakovaly ještě dvakrát). Při dalších bojích s Karlomanovým synem (levobočkem) Arnulfem, který se roku 887 stal východofranským králem, kníže Svatopluk roku 894 umírá.
Svatopluk zemřel roku 894, podle Dukljanské kroniky (kap. IX) sedmnáctého dne v měsíci březnu, podle dnešního kalendáře 9. března. Podle legendy na základě pozdějšího díla O spravování říše Konstantina VII. Porfyrogennéta Svatopluk na smrtelné posteli vyzýval své tři syny ke svornosti jako účinné obraně vůči sousedním nepřátelům a zabezpečení zachování politické moci Velkomoravské říše. Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech a následnících, z historických zdrojů jsou známí pouze dva. První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Jméno Predslava, třetího možného syna, je zmíněno v historii v souvislosti se Svatoplukem jen jednou, bez výslovného uvedení, že je jeho synem. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše, kterou završila pořážka od Maďarů roku 906.
manželka Sventozizna (?)
syn Svatopluk II.
syn Mojmír II.
syn Predslav (?)

Mapa Velkomoravské říše za svého největšího rozsahu za vlády Svatopluka I., zdroj: Štefanovičová, Tatiana (1989). Osudy starých Slovanov, Bratislava: Osveta