Místní jméno z Ptolemaiovy mapy ze 2. století našeho letopočtu, umisťované sotva oprávněně do oblasti západně od labské průrvy, není asi odvozeno z keltských jazyků.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Ahníkov 1, dříve též Hagensdorf, obec Málkov (okr. Chomutov) - na pozemku katastrální číslo 492/3, které leží v bývalých zahradách ve východní části obce, byl roku 1933 prokopán objekt s nálezy keramiky, datované prof. H. Preidelem do posledního století před změnou letopočtu.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Německý amatérský archeolog ing. Emil Gebauer získal 26. 7. 1934 v místě zvaném Heiliger Berg neznámým způsobem několik střepů, snad z posledních století před změnou letopočtu a ze středověku.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Babice 1-2
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
V období mezi koncem 5. a počátkem 4. století př. n. l. přešly velké skupiny Keltů v několika vlnách Alpy. Jejich příchod změnil rámec populace v celé severní Itálii a nejenom to. Brennovi Senoni, jak uvádí antické zdroje, dokonce vyplenili v roce 387 př. n. l. Řím.
Kolem roku tedy 350 př. n. l. Felsinu obsadil keltský kmen Bójů. Obchod se zastavil, etruské město padlo, stala se z něj bójská Bona, tedy "osada", "základna", "bašta".
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
II. Jak se Bójové dostali do Itálie
Podle římského historika Tita Livia Keltové přišli v několika skupinách. Ty překračovaly Alpy postupně jedna za druhou, a také různými směry. Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená „vysoké horstvo“. Belovesus, který celý přesun zahájil, měl s sebou pouze Insubry, kteří byli v Itálii první.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
III. Zánik Galie Předalpské a archeologické nálezy
Území Bójů, jejichž populace byla podle historických zdrojů rozdělena na 112 kmenů, se v Předalpské Galii táhlo směrem na západ až k Parmě, směrem na východ se dotýkalo starobylé cesty Utis (Montone nebo Ronco Bidente) a směrem na sever dosahovalo až k Pádu.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Někteří badatelé název tohoto horstva uvedeného na Ptolemaiově mapě ze 2. století n. l., hledaného v několika oblastech střední Evropy (např. Smrčiny, Beskydy, Jeseníky), pokládali "za čistě keltský". Jiní shledávali v první složce názvu keltské adjektivum "jasanový" a v druhém podstatném jméně germánský výraz "hora nebo hrad". Umístit Askiburgijské hory není patrně možné.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Hradiště o rozloze zhruba 34 hektarů s akropolí, předhradím a zvláštním opevněním pramene, zvaně Prasečí rynk, bylo v souvislosti s až 14 m vysokými valy označeno za „nejmohutnější v Čechách".
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Hradisko na samém okraji keltského osídlení. Pocházejí z něho nálezy na základě kterých může lokalita být označena za oppidum, stejně tak však by mohla být považována za hradisko púchovské kultury, rozšířené v kopcovitém terénu východní Moravy.
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Snad nejznámější nález spojovaný s touto obcí je pozdnělaténský depot, na katastru obce se však nachází řada dalších významných laténských nalezišť (především sídlištního charakteru, ale i hrob a ojedinělý nález mince).
- Kategorie: 7. Lokality - nálezy Keltů
Podkategorie
1. Keltové
2. Sídla Keltů
3. Řemesla a činnosti Keltů
3. Řemesla a činnosti Keltů
4. Cestování Keltů
4. Cestování Keltů
5. Společnost Keltů
5. Společnost Keltů
6. Duchovno Keltů
6. Duchovno Keltů
8. Současnost Keltů
8. Současnost Keltů
9. Literatura Keltové
9. Literatura Keltové